ovesne_vlocky

Ovesné vločky: energie, která dlouho vydrží

Zájem o ovesné produkty prudce narostl. Není divu. Oves dodává lidskému organismu fyzickou, ale i duševní sílu. Navíc sice obsahuje jako jiné obiloviny lepek, avšak v jiné formě, což umožňuje konzumovat výrobky z ovsa i většině celiaků.

Většina lidí má dnes, kdy se z obilovin používá v potravinářství hlavně pšenice, případně žito, spojen oves především s potravou pro koně. Možná ale právě to vypovídá o ovsu víc než mnohá složitá nutriční doporučení, pokud si uvědomíme, že kůň je také fyzikální jednotkou výkonu.

Což takhle dát si oves

Parafráze připomínající také jeden ze symbolů síly – špenát, není zcela od věci. Oves je totiž skutečně surovinou, která dodává lidskému organismu fyzickou, ale i duševní sílu. Důvodem je jeho složení – oves obsahuje dvojnásobné množství tuků než mnohem častěji používaná pšenice, a také více sacharidů a proteinů.

Právě tuky a sacharidy jsou pro člověka (samozřejmě i pro koně) zdrojem energie. V případě ovsa jde navíc o energii, která dlouho vydrží. Je to dáno tím, že se energie obsažená v ovsu v trávicím traktu pomaleji vstřebává, což prodlužuje pocit nasycenosti.

Právě proto se doporučují výrobky na bázi ovsa jako výživná snídaně, zdaleka nejen pro děti (ovesná kaše není jen pro slečinky, snídají ji i kulturisté).

Lepek v ovsu

Oves sice obsahuje jako jiné obiloviny lepek, avšak v jiné formě, což umožňuje konzumovat výrobky z ovsa většině celiaků. Neexistence (resp. nízká existence) lepku je ovšem zřejmě tím základním důvodem, proč v současné době stojí oves, kdysi nejkonzumovanější obilovina na středoevropském území, ve stínu svých obilných konkurentů. Ovesné těsto totiž podstatně hůře kyne, a také proto jsou převažujícími produkty z něj ovesné vločky nebo ovesné kaše, případně sušenky, ale ne chléb nebo běžné pečivo.

Poptávka po ovesných produktech roste

Jistým „návratem ke kořenům“ je nicméně rostoucí poptávka po ovesných produktech ze strany tuzemských spotřebitelů. Tu registruje i největší tuzemský zpracovatel ovsa a výrobce již zmiňovaných vloček, kaší a müsli tyčinek, společnost Emco. Podle generálního ředitele společnosti Zdeňka Jahody vzrostla poptávka od roku 1998 do současnosti zhruba o tři sta procent a každoročně dále roste, stejně jako spektrum nabídky ovesných produktů. Emco je přitom společností, která na „ovesný program“ nejenže dávno vsadila, ale je i příkladem tuzemského výrobce, který konkuruje zahraničním výrobcům tím, co je obvykle největším problémem našich potravinářů – totiž takzvanou přidanou hodnotou. „Čím složitější zpracování ovsa, tím více dokážeme zahraničním výrobcům konkurovat,“ podotýká Zdeněk Jahoda.

Problém ale je, že plochy ovsa v ČR klesají nebo stagnují. O tuzemský oves je navíc zájem v zahraničí, například ze Švýcarska. Což je opět jistým signálem pro spotřebitele, že by měli zařazovat produkty z této obiloviny častěji do svých jídelníčků – právě Švýcary lze zřejmě těžko obviňovat z toho, že by kupovali a konzumovali kvalitativně horší potraviny a nakupovali k jejich výrobě podřadné suroviny.

Oves je oficiálně zdraví prospěšný

Pozitiva ovsa navíc uznaly i globální vědecké a výživové autority, a to v podobě takzvaných zdravotních tvrzení. Platí to i o Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který z původních více než čtyř tisíc zdravotních tvrzení, které výrobci uváděli v minulosti na obalech potravin, drtivou většinu zametl pod stůl, neboť pro ně nenašel vědecká zdůvodnění. Některá (asi dvě stě) ale posvětil, přičemž jedním z nich je tvrzení, že v ovsu obsažené „beta-glukany mohou snižovat obsah cholesterolu v krvi“.