Co by měly děti v různém věku snídat?

Snídaně byla už za dob našich babiček považována za základ celodenní stravy. Stále platí známé přísloví: „Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli.“ I když se výživové zvyklosti a doporučení v průběhu let neustále měnily, snídaně je i dnes odborníky považována za nejdůležitější jídlo dne, které nepřekoná ani vydatný oběd nebo vyvážená večeře.

Stravovací návyky jsou v každé rodině jiné. Pokud i my dospělí snídáme za běhu černou kávu, nemůžeme od svých ratolestí čekat, že usednou k bohaté cereální snídani. „Jednou jsem od své kolegyně dětské psycholožky slyšela názor, že děti jsou „naše zrcadélka“ a v tomto kontextu to platí určitě na 100 %. Spousta lidí snídani odbývá nezdravými pokrmy nebo ji zcela vypustí. Tento nevhodný návyk je pak bohužel přenášen i na děti, které samy nemají na první jídlo dne chuť ani čas,“ říká MUDr. Lenka Kejvalová, dětská lékařka.

Ideální stav je, když dítě snídá 1 až 1,5 hodiny po probuzení, což lze s úspěchem aplikovat u předškolních dětí, ale již velice špatně u školáků.

„U předškolních dětí doporučuji, aby se dítko na přípravě snídaně podílelo samo a cítilo se tak platné. Určitě tím nemyslím nějaký šavlový tanec s noži či vroucí vodou, ale například vyndání jogurtu či mléka z lednice, nalití do misky, připravení šálků na čaj atd. Pak mohou přijít na řadu oblíbené cereálie, které jsou pro děti zajímavé, hravé, veselé a hlavně zdravé. U školáků je situace komplikovanější. Tam doporučuji večer zapojit dítě do přípravy svačiny. Pro děti, které nejsou zvyklé a nemohou snídat, musíme situaci řešit vydatnější svačinou. Určitě není řešením dát dítěti kapesné, aby si svačinu koupilo samo,“ dodává MUDr. Lenka Kejvalová.

Snídaně by měla tvořit 20 až 25 % denního přísunu energie. Po noční pauze organismus strádá a tento nedostatek je třeba vyrovnat právě snídaní s dostatkem živin, aby se opět doplnila zásoba energie. I během noci totiž tělo pracuje – udržuje v činnosti vnitřní orgány, tělesnou teplotu, srdeční akce. Děti spotřebovávají ještě více energie, protože jsou ve vývinu a rostou. Den bychom tedy měli nastartovat stravou bohatou na „pomalé“ cukry, bílkoviny a tuky.

Kombinace potravin obsahujících tyto živiny by měla být promyšlena tak, aby sacharidy tvořily zhruba 50 až 55 %, tuky 25 až 30 % a bílkoviny přibližně 10 až 15 %.

Co by měly děti v různém věku snídat?
„Ze své praxe vím, že každé dítě je originál. Proto dát jakýsi všeobecně platný návod, co by měly děti v určitém věku snídat, v podstatě neexistuje. Znám děti, co 15 let snídají bílý jogurt s cereáliemi a nic jiného nechtějí, i když se rodiče snaží, a naopak znám děti, které chtějí a žádají neustálou změnu,“ říká MUDr. Lenka Kejvalová, dětská lékařka.

Obecná doporučení pro snídani dětí lze shrnout do následujících bodů:

  • Jídlo by mělo obsahovat vyvážený přísun tuků, sacharidů a bílkovin.
  • Nežádoucí jsou tzv. rychlé cukry (sušenky, sladkosti apod.).
  • Důležitý je pitný režim (minimálně 2,5 dcl) – nejlépe neslazený čaj, ovocná šťáva. Limonády a sycené nápoje jsou naprosto nevhodné.
  • K „hlavnímu chodu“ je důležité vždy připojit kus ovoce či zeleniny jako zdroj vlákniny.

Správná snídaně podpoří fyzickou i psychickou kondici. Hladový potomek je bez energie, z čehož plyne podrážděnost, nesoustředěnost, nervozita a výkyvy nálad.
„Budete-li snídani nejen vašich dětí věnovat dostatečnou pozornost, budete mít jistotu, že se na nový den připravujete tím nejlepším způsobem. Změny, které pravidelná snídaně do života přináší, velmi záhy poznáte. Naučte své děti, že snídaně je opravdu základem dne, a proto by ji měly brát jako samozřejmost a hezký ranní start, ne jako nutné zlo. Každý rodič chce pro své ratolesti to nejlepší a přitom mnohdy zapomíná na obyčejné věci všedního dne. Právě tyto zdravé zvyky si Vaše děti ponesou dál do života a budou je i v dospělosti udržovat v dobré kondici a pohodě. Rada na závěr: – zkuste snídat se svými dětmi zdravě a hravě,“ dodává MUDr. Lenka Kejvalová.

MUDr. Lenka Kejvalová (1969), dětská lékařka, absolventka 2. lékařské fakulty UK, pracovala v letech 1993-1995 na 1. dětské klinice Fakultní nemocnice v Motole jako sekundární lékařka a na Klinice dětské chirurgie. Zde získala četné zkušenosti pro svou další praxi z oboru alergologického, gastroenterologického a nefrologického. V letech 1995 – 1998 stážovala jako praktická lékařka na poliklinice Lípa v praxi MUDr. Kopeckého, od roku 1998 provozuje privátní pediatrickou praxi.